Jak jsem stavěl biplane Hog-Bipe

Po tragickém konci dvouplošníku SkyBolt od GP která nutno dodat byla „na ruce“ jsem se rozhodl, že SkyBolt byl tak úžasné letadlo že musím mít stejné znovu. Po nějaké době jsem ale zaváhal a protože jak se říká „do stejné řeky nevstoupíš“ zvolil jsem model o stejných parametrech ale od jiného výrobce. Laťku jsem nastavil ještě o kousek výš a rozhodl jsem se, že si jako správný modelář postavím letadlo z rozsypu. Po zadání kombinace těchto podmínek do PC jsem „vygůgloval“ jediného kandidáta který byl tak pěkný na pohled, že jsem nezaváhal ani vteřinu a už jsem ťukal objednávku na model HOG BIPE od fy. SIG.

  Po rozbalení jsem na první pohled identifikoval několik vad kdy v balsových deskách byly vymačkané díry po ostatních komponentách uložených v krabici, jinak bylo balení kompletní. Škoda že výrobce nepočítal s méně střeným zacházením a komponenty v krabici lépe neupevnil.

  Prvních několik dní jsem strávil u návodu škrtáním rozměrů v palcích a přepisováním šířek, délek a průměrů na metrický systém, totéž jsem si zopakoval i na stavebním výkresu. Hned jako druhý krok jsem přeměřil všechny matky a šrouby a ihned je vyhodil. Kompletní set spojovacího materiál byl s Whitworthem a samozřejmě průměry v palcích takže jsem jako první v modeláři u p.Houšky nakoupil celou sadu kovových i vinylových šroubů ze sortimentu z domácí produkce. Další co jsem nahradil byly závěsy křidélek které jsem z původních papírových od výrobce nahradil velkými plastovými od MP JET.

  Stavbu jsem zahájil sestavením horního křídla, stavba je klasické konstrukce proto jsem nepředpokládal žádné komplikace, bohužel drobné problémy nastaly. Prvním problémem byl fakt, že žebra nebyla vyřezána laserem, ale vysekána do velmi nekvalitní balsy. Výsledek byl, že žebra byla rozdílná ve velikosti a některá se po „vyloupnutí“ z desky rozpadla po létech na několik částí. Proto jsem několik poškozených žeber vyrobil znovu z vlastní balsy a následně klasickým způsobem žebra stáhl k sobě a zbrousil tak aby všechna měla stejný rozměr. Bohužel při této akci „zařvala“ další žebra která jsem po vyjmutí ze šablony vyndal na dva díly, tak jsem několik dalších žeber nahradil a postup ještě jednou opakoval.

  Stavba křídla pak šla jak po másle do doby než jsem zjistil, že výkres neodpovídá návodu. Při stavbě jsem se řídil výkresem kde je celé křídlo rozkresleno na dvě poloviny. Bohužel po zalepení nosníků jsem náhodným přelouskáním pár řádků návodu zjistil, že horní nosník má být skrz celé křídlo jeden a křídlo má být stavěno vcelku, zatím co dolní nosníky mají být rozděleny pro každou polovinu křídla samostatně. Problém jsem vyřešil tak, že jsem již zalepené nosníky v křídle nechal a spoj jsem vyztužil přilepením smrkové lišty o stejných rozměrech jako je nosník z obou stran spoje. Tato akce si vyžádala drobnou úpravu žeber jinak žádný problém nenastal. Protože celá konstrukce je velmi dobře vyztužena příčně vloženou překližkou mezi nosníky je celý spoj velmi robustní.

Další problém nastal při lepení balsového potahu křídla (klasická konstrukce torsní skříně kdy je balsový potah od náběžné k nosníku). Balsové desky které byly ve stavebnici přiloženy byly až na jednu výjimku tak nekvalitní, že se při jakémkoli pokusu o ohyb lámaly a to bez ohledu na máčení, paření atd. Problém jsem vyřešil vyhozením balsy ze stavebnice a nahrazením balsou zakoupenou u p.Houšky. Nová balsa šla ohýbat bez problémů a křídlo bylo hotové coby dup.

  Stavba dolní poloviny křídla byla spojená s detailním zkoumáním návodu a po předchozích zkušenostech jsem udělal správně. Návod i výkres zobrazují dolní křídlo v konstrukci pro osazení jedním servem, ale v návodu je přiložený „papírek“ který popisuje a ve zmenšeném výkresu zobrazuje úpravu křídla pro osazení dvěma servy. Protože se mi zdálo, že jedno servo je na ovládání 4 křidélek málo, rozhodl jsem se pro stavbu ve verzi se dvěma servy. Dále už stavba postupovala rychle a bez problémů. Balsu na potah dolního křidla jsem rovnou použil novou. Jediné na co by jsem upozornil je nutnost přesně vyměřit a dodržet zalepení výztuhy ke které se ukotví vzpěra horního křidla. Pokud výztuhu špatně zalepíte vyjde Vám nesouměrný profil křídel což značně zhorší letové vlastnosti modelu.

  Stavba trupu šla bez problémů, žádné chyby v návodu ani v konstrukci jsem nenašel. Překližkové bočnice byly ve stavebnici zdeformované (překroucené vlhkem), ale trup je tak dobré konstrukce, že po zasunutí výztuh se vše samo perfektně narovná. Trup je mohutné a pevné konstrukce z letecké překližky po celé délce. Jediný problém byl udržet 3mm překližku v dostatečném ohybu po dobu schnutí lepidla aniž by došlo k deformaci jiných částí trupu. Řešením je prostě nespěchat a je nutné počkat na dobré zaschnutí lepidla než budete lepit další díl.

  Směrovka i výškovka je klasické konstrukce s balsovým potahem. Stavba šla velmi rychle bez jakéhokoli zádrhelu. Sestavení se podařilo napoprvé a nebylo potřeba nic spasovávat.

  Křídla pasovala na trup, vzpěry křídel pasovaly na uchycení, baldachýn sedl přesně a výškovka i směrovka pasovali na trup perfektně. Podvozek z duralového plechu přesně pasoval na předvrtané otvory a stačilo jen utáhnout šrouby. Jediné na co by jsem upozornil je svrtání otvorů pro nylonové šrouby které upevňují dolní křídlo k trupu. Otvory do hranolu je potřeba navrtat až po přiložení křídla aby byly pod správným úhlem (v křídle je při pohledu zvenčí otvor kolmo, ale v hranolu uvnitř trupu do kterého se šroub zasune je otvor cca pod 30° úhlem).

  Model jsem osadil servy 4xHS-5645 MG a na plyn motoru 1xHS-422. Motor jsem použil OS FS 91SII-P který čekal na tuto příležitost už druhým rokem ve skříni spolu se starší třílistou vrtulí Master 14/6 ze starého 18ccm 4T motoru a duralovým kuželem od GP.

  Protože sezóna se blížila ke konci a peněz se také nedostávalo nazbyt, narychlo jsem elektroinstalaci modelu „splichtil“ ze všeho co se doma našlo. Palubním akumulátorem se stal postarší LiPol 2S1P 3300mAh spolu s MAX BEC, palubní přežhavování je řízeno již velmi starým modulem Graupner, napájeným přes „obří“ regulátor 12V->1,2V vlastní výroby z LiPol 3S1P 1600mAh. To celé je připojeno k 8mi kanálovému přijímači IFS a řízeno vysílačem MX-22.

  Po osazení a seřízení jsem vše opět demontoval, model potáhl folií Oracover a vše znovu osadil. Při potahování mohu upozornit snad jen na plastové části stavebnice které jsou velmi citlivé na teplo proto je třeba dávat pozor pokud se pohybujete se žehličkou blízko. Aby nažehlení křídel bylo snazší doplnil jsem okraje oblouků křídel o zvýšenou hranu nalepenou po okraji překližkového oblouku z basového hranolu 3x6mm a zbroušenou do plynulého oblouku.

  Po osazení jsem těžiště posunul oproti návodu o 1cm víc dopředu aby byl model hodnější. Celková hmotnost mi vyšla na 4.3Kg což je o 0,4kg víc než je maximální hmotnost uvedená výrobcem. Větší váha vyplývá především z použitého 4T motoru a dvou accu.

  Zálet proběhl hladce, model stačilo jen lehce vytrimovat a létal perfektně. Bohužel vzhledem ke své větší hmotnosti má model poměrně dlouhou rozjezdovou dráhu a je třeba jej nechat v klidu nabrat rychlost, pokud už ale rychlost má je hodný jako beránek. Problém nastane opět při přistání kde je model vzhledem ke své hmotnosti velmi špatně řiditelný na minimální rychlosti a pokud foukne boční vítr máte plné ruce práce model udržet ve směru dráhy. Protože jsem dal těžiště více dopředu a ještě mám větší vrtuli než by měla být model na minimální rychlosti uhání přímo za nosem a moc si do směru nenechá mluvit. Pokud tedy model chybně navedu moc už s tím nenadělám a je třeba ihned plný plyn a další okruh, pokud s přidáním plynu počkám příliš dlouho motor s velkou vrtulí nezabere v čas a přistání mimo dráhu je hotovo – což při robustní konstrukci modelu vůbec nevadí.

  S modelem jsem velmi spokojený, stavba byla pěkná a bez záludností. Létání s modelem mi dělá radost. Do nové sezóny připravuji řadu úprav kterými dotáhnu vše na co nebyl čas. Především vyházím elektroinstalaci, starý modul žhavení s regulátorem napětí a 3čl LiPol půjde pryč a nahradím jej novým mikroprocesorovým modulem který je napájen přímo z jednoho článku LiPol 500mAh. Zde ušetřím dobře 180g. Také vyměním napájecí 2čl 3600mAh za nový 2čl 1800mAh čím ušetřím dalších 100g. Nakonec vyměním vrtuli 14/6 za 12/8 doporučenou výrobcem motoru čímž značně zrychlím reakce motoru na přidání plynu. Samozřejmě při instalaci nových accu upravím těžiště na polohu doporučenou výrobcem. Po těchto úpravách se model dostane na váhu cca 3.9Kg což je v limitu daném výrobcem a měl by se tím úplně eliminovat problém s dlouhým startem a model by měl být mnohem hodnější při přistání. Už se těším až se zase dostaneme na letiště :-)

Fotogalerie článku