VBŠ Kuňkadlo - model skoromakety 1.díl

22. ledna 2013 | Autor: Kamil Hrádek Rozhodl jsem se postavit skoro maketu meziválečného českého letadélka bratří Šimůnků z roku 1926. Kuňkadlo bylo postaveno Vladimírem a Bohuslavem Š. v době svých studií a od té doby vzniklo několik létajících kopií. Originál letadélka visí v hale Národního technického muzea, kde jsem byl pro inspiraci a fotodokumentaci některých detailů. Model bude poháněn elektromotorem s rozpětím malinko nad 2m.



Rozměry skutečného letadla:
Rozpětí: 6,8m
Délka: 4,6m
Motor: Renault Clerget , 1.1l s výkonem 10,3kW (14koní)
Rychlost: až 115 km/h
Dostup: 3000m
Dolet: 300 km

Rozměry modelu:
Rozpětí: 206cm
Délka: 140cm
Hmotnost: cca 4kg
Motor: 4025/18
Serva:doplnim
Radio: Hitec Aurora, Optima 6
 

Technologie výroby

Model bude konstrukční stavba z topolové překližky a balsy, přepážky trupu a klíčová žebra budou z letecké překližky. Nosníky trupu a křídla budou se smrkových a borovicových lišt. Spojka křídla z 18mm hliníkové trubky bude nasunuta do laminátového pouzdra. Vzpěry baldachýnu a podvozek bude natvrdo pájený 4mm ocelový drát. Kola budou vyplétaná z 0,8mm ocelové struny/drátu, ráfek buď soustružený z duralu, nebo sletovaný a vytvarovaný proužek ocelového plechu cca 0,6mm. Na potah použiju folii Solartex Silver a Blue Vintage. I když originál neměl žádnou palubní desku s budíky, já ji udělám i s polstrovanou sedačkou a pilotem. Řídící páka, kterou bude pilot držet v ruce bude ovládána servem výškovky.
 

Fotografie ze stavby

Jedna z mých metod přenášení výkresu na materiál. Žebro vystřihnu z kopie plánu, pod překližku dám 0,5mm pozinkovaný plech a šablonu žebra uchytím neodymovým magnetem. Magnety na fotce jsou ze starých pevných disků, drží jak bejk. Jinou metodou žebra oskenuji do PC, upravím do vektorů a na laserové tiskárně tisknu na A4 samolepicí papír. Ten drží na překližce i balze krásně a po vyříznutí jde bez zanecháni lepidla krásně dolů. Balsové žebra většinou řežu podle jedné překližkové šablony.


Připravené přepážky z 3mm letecké překližky. Většinu dílů řežu na elektrické lupénkové pilce Scheppach Deco 402 ale s upnutým 150mm plátkem do malých ručních pilek. Plátek je široký 7mm a drží krásně rovnou stopu aniž bych se moc snažil.


Bočnice trupu z topolové překližky 3mm.


Šablona žebra, podle které jsem vyřezával ostatní žebra z balsy. Na kruhové výřezy pro odlehčení jsem se nakonec vykašlal, to dám taději malinko silnější motor. Kdybych ale tolik nepospíchal, vše si pořádně promyslel, tak bych před vyřezáním s celé desky použil stolní vrtačku se sukovníkem 20mm.


Začínám výškovkou. Zkouším také novou pracovní desku. Vždy jsem používal dřevěnou desku, ale už jí mám nějak pokroucenou, tak jsem koupil půl tabule 12mm sádrokartonové desky, tu jsem doma rozřízl ještě na polovinu a mám dvě krásně rovné desky 125x50cm. Omotal jsem kraje skelnou paskou, ať se nedrolí. Na pracovním stole mám tedy tvrzenou skleněnou desku ze starého konferenčního stolku, na ní obě sádrokartonové desky. Rovina absolutní, špendlíky drží skvěle. Kopii plánů přikrývám potravinářskou fólií na roli. Stabilizátor výškovky i směrovky se lepí tak, že na plán dám nejprve potah z 1,5mm balsy, pak lepím vzpěry a nakonec opět přiložím balsový potah.


Stabilizátor směrovky. Náběžná lišta se musela podložit 3mm špalíkem.


Stabilizátor směrovky. Plocha je to teda pořádná.


Srovnání ocasních ploch s 50cm ocelovým měřítkem.


Konstrukce trupu nahrubo sestavená bez lepení. Čím těsnější díry zámků, tím lépe se sestavuje a drží to tvar, který ale ještě fixuji papírovou lepenkou.


Kontrola roviny. Z druhé strany přepážek, mám ve svislé ose rysky tužkou, tak se kontroluje lépe.


Lepení trupu.


Fixování ocasu. Přemýšlím, zda neudělat výškovku odnímací, kvůli skladnosti a převozu v autě. Po důmyslném přemýšlení nad konstrukcí a protože se mi jí už nechtělo dělat znovu, jsem od tohu upustil. Auto je velké dost a domů se Kuňakdlo také ještě vejde.


Zkouška posazení směrovky.


Asi to bude malý obřík.


Příprava pouzder pro podvozek a baldachýn. Lepím bukové hranoly přímo na ocelovém drátě 4mm.


Hotové pouzdro. Svorky mi hranolky pěkně stáhly a drát lze protáhnout hezky ztuha.


Vyztužení ocasu. Hmotnost mi zatím vrásky nedělá.


Výškovka musí být pořádně podepřená. Na konci trupu udělám domeček pro ovládání obou kormidel výškovky jedním táhlem. Nikde jsem tohle řešení ještě neviděl, tak snad bude fungovat.


Příhradovou konstrukci lepím ze 4mm balsových hranolků. Spodní podélné lišty jsou slepené ze 7x4 smrkové lišty a 7x3 tvrdé balsy. Horní podélníky jsou ze 7x7 smrkové lišty.


Přepážku na serva jsem nalepil co nejníže, protože chci udělat Kuňkadlo více maketovější a rád bych vybavil kabinu pilotem i palubní deskou. Pravda, originál Kuňkadlo nemělo ani jeden budík, ale modernizaci se nebráním.


Pohled na přepážky ze spodu. Třetí přepážka je přerušená, kvůli místu pro baterku. Ve spodní části trupu udělám dvířka a díky nim se dostanu rukou k baterce i motoru.


Baldachýn jsem lepil s nasunutou hliníkovou spojkou z 18mm trubky.


Zkouška napasování baldachýnu k trupu. Ty jo, je to nějaké vysoké, musím pozvat pomocníka pro porovnání velikosti.


Porovnání velikosti se skoro dospělým mužem.


Který se navíc vysmívá mé poctivé práci.


Mechanika pro ovládání výškových kormidel jedním táhlem. Táhlo bude ze 4mm uhlíkové trubky, na kterou nasadím mosazné spájené "Tčko" z 6mm trubičky. Do té ale standardní kulové čepy s 3mm závitem nedám, proto do mosazné trubičky pájím ještě nerez 4mm trubičku, do které jsem udělal z obou stran M3 závit. Aby se mi neprotáčela v mosazi, jistím jí malým 1mm ocelovým čepem uprostřed, který navíc zapájím, takže není ani vidět.


Takhle celé táhlo vypadá. Uhlíková trubka bude přilepená pořádným epoxydem a jistí to malá 1mm drátová pojistka.


Křídlo se lepí docela v pohodě, vše dělám lepidlem Pattex wood express, vytvrzuje po 5minutách, tak nemusím tolik čekat. Pro pozorné: v této fázi stavby chybí v žebrech výřezy pro kabel k servům, budu je dělat frézkou.


Sklon laminátové trubky by měl udělat mírné vzepětí asi 3cm. Laminátové pouzdro jsem dělal tak, že jsem hliníkovou 18mm trubku omotal 3x závity pečícího papíru, který slouží jako separátor. Epoxyd se na něj v žádném případě nenaváže a je i dostatečně kluzký a tenký. Pro příště budu dělat jen 2 závity, trubka bude těsnější v pouzdře. Horší je pak dostat pouzdro z hliníkové trubky ven, někdo to vyráží těžším přípravkem s 18.3mm dírou, já i za cenu deformace kousku trubky upnul jeden konec do svěráku a laminátové pouzdro krouživým pohybem "vytočil" z trnu.


Broušení křidélka. Odtokovou lištu jsem zapřel opět o magnety, plech přesadil tak, aby brusný hranol nezajel do balsové odtokovky a brousil a brousil.